harmonický

Czech

Etymology

From Latin harmonicus +‎ -ický.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦarmonɪt͡skiː]
• Rhymes: -ɪtskiː

Adjective

harmonický

1. harmonic

   harmonický průměr ― harmonic mean

   harmonické kmitání ― harmonic oscillation

   harmonický oscilátor ― harmonic oscillator

Declension

Declension of harmonický (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	harmonický		harmonická	harmonické
genitive	harmonického		harmonické	harmonického
dative	harmonickému		harmonické	harmonickému
accusative	harmonického	harmonický	harmonickou	harmonické
locative	harmonickém		harmonické	harmonickém
instrumental	harmonickým		harmonickou	harmonickým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	harmoničtí	harmonické		harmonická
genitive	harmonických
dative	harmonickým
accusative	harmonické			harmonická
locative	harmonických
instrumental	harmonickými

Related terms

• harmonie

 

Further reading

• “harmonický”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “harmonický”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989