fungovat

Czech

Etymology

From Latin fungor +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈfuŋɡovat]

• Audio:

  (file)

Verb

fungovat impf (perfective zafungovat)

1. to work, function, operate

   Moje pračka přestala fungovat. ― My washing machine stopped functioning.

   Tenhle nápad nebude fungovat. ― This idea won't work.

   Jakým způsobem ten program funguje? ― In which way does the program operate?

   Tahle výmluva funguje jen v některých situacích. ― This pretext only works in some situations.

Usage notes

• Refers either to the fact that something (usually some machine or scheme) does or doesn't work or function, or to the way or extent in which it works.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	fungovat, fungovati	Active adjective	fungující
Verbal noun	fungování	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	funguji, funguju (coll.)	fungujeme	—	fungujme
2nd person	funguješ	fungujete	funguj	fungujte
3rd person	funguje	fungují, fungujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive fungovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	fungoval	fungovali	—	—
masculine inanimate		fungovaly		—
feminine	fungovala		—
neuter	fungovalo	fungovala	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	funguje	—
feminine + neuter singular	fungujíc	—
plural	fungujíce	—

Derived terms

• fungování
• fungující

 

Related terms

• funkce
• funkční

 

Further reading

• “fungovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “fungovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “fungovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)