evokovat

Czech

Etymology

From Latin ēvocō +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɛvokovat]

Verb

evokovat impf or pf

1. to evoke

Conjugation

Conjugation of evokovat

infinitive evokovat, evokovati active adjective evokující, evokovavší verbal noun evokování passive adjective evokovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person evokuji, evokuju (coll.) evokujeme — evokujme 2nd person evokuješ evokujete evokuj evokujte 3rd person evokuje evokují, evokujou (coll.) — — When the verb is used in perfective aspect, it does not have present tense and the present forms are used to express future only. When the verb is used in imperfective aspect, the future tense is a combination of a future form of být + infinitive evokovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate evokoval evokovali evokován evokováni masculine inanimate evokovaly evokovány feminine evokovala evokována neuter evokovalo evokovala evokováno evokována transgressives present past masculine singular evokuje evokovav feminine + neuter singular evokujíc evokovavši plural evokujíce evokovavše

Related terms

• evokace
• evokativně
• evokovaný
• evokovatelný
• vokál

Further reading

• “evokovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “evokovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “evokovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025