dvojí

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech dvój, from Proto-Slavic *dъvojь.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdvojiː]
• Hyphenation: dvo‧jí

Adjective

dvojí

1. double, dual, of two kinds

   vést dvojí život ― to lead a double life

   dvojí občanství ― dual citizenship

Declension

Declension of dvojí (soft)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	dvojí		dvojí	dvojí
genitive	dvojího		dvojí	dvojího
dative	dvojímu		dvojí	dvojímu
accusative	dvojího	dvojí	dvojí	dvojí
locative	dvojím		dvojí	dvojím
instrumental	dvojím		dvojí	dvojím
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	dvojí	dvojí		dvojí
genitive	dvojích
dative	dvojím
accusative	dvojí			dvojí
locative	dvojích
instrumental	dvojími

Further reading

• “dvojí”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “dvojí”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “dvojí” in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2024, slovnikcestiny.cz
• “dvojí”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)