dvořka

See also: Dvořka

Old Czech

Etymology

From dvór +‎ -ka.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈdʋor̝ka/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈdvor̝̊ka/

Noun

dvořka f

1. royal female court attendant

Declension

Declension of dvořka (hard a-stem reducible)

	singular	dual	plural
nominative	dvořka	dvořcě	dvořky
genitive	dvořky	dvořkú	dvořek
dative	dvořcě	dvořkama	dvořkám
accusative	dvořku	dvořcě	dvořky
vocative	dvořko	dvořcě	dvořky
locative	dvořcě	dvořkú	dvořkách
instrumental	dvořkú	dvořkama	dvořkami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “dvořka”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění