Jump to content

druhý

From Wiktionary, the free dictionary
See also: druhy

Czech

[edit]
Czech numbers (edit)
20
 ←  1 2 3  → 
    Cardinal: dva
    Ordinal: druhý
    Adverbial: dvakrát
    Repetition adjective: dvojnásobný
    Multiplier: dvojitý
    Collective: dvoje
    Fractional: půl, polovina, polovice

Etymology

[edit]

Inherited from Old Czech druhý, from Proto-Slavic *drugъ.

Pronunciation

[edit]
  • IPA(key): [ˈdruɦiː]
  • Audio:(file)
  • Hyphenation: dru‧hý

Adjective

[edit]

druhý

  1. other, another
  2. second

Declension

[edit]
Declension of druhý (hard)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative druhý druhá druhé
genitive druhého druhé druhého
dative druhému druhé druhému
accusative druhého druhý druhou druhé
locative druhém druhé druhém
instrumental druhým druhou druhým
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative druzí druhé druhá
genitive druhých
dative druhým
accusative druhé druhá
locative druhých
instrumental druhými

Derived terms

[edit]
[edit]

Further reading

[edit]
  • druhý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • druhý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • druhý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025

Old Czech

[edit]
Old Czech numbers (edit)
20
[a], [b] ←  1 2 3  → 
    Cardinal: dva
    Ordinal: druhý
    Adverbial: dvakrát, dvénásob
    Multiplier: dvojitý
    Collective: dvój
    Fractional: pól, polovicě

Etymology

[edit]

Inherited from Proto-Slavic *drugъ.

Pronunciation

[edit]
  • IPA(key): (13th CE) /ˈdruɣɨː/
  • IPA(key): (15th CE) /ˈdruɦiː/, /ˈdruɦɛj/

Adjective

[edit]

druhý

  1. the other, second (of two)
  2. each other, one another
  3. (ordinal number) second
  4. other (remaining)
  5. second (below or after the first in ranking)

Declension

[edit]
Declension of druhý (hard)
singular
masculine feminine neuter
nominative druhý druhá druhé
genitive druhého druhé druhého
dative druhému druziej, druhéj druhému
accusative druhého, druhý druhú druhé
locative druziem, druhém druziej, druhéj druziem, druhém
instrumental druhým druhú druhým
dual
masculine feminine neuter
nominative druhá druziej, druhéj
genitive druhú
dative druhýma
accusative druhá druziej, druhéj
locative druhú
instrumental druhýma
plural
masculine feminine neuter
nominative druzí druhé druhá
genitive druhých
dative druhým
accusative druhé druhá
locative druhých
instrumental druhými

Descendants

[edit]
  • Czech: druhý

References

[edit]

Old Slovak

[edit]

Etymology

[edit]

Inherited from Proto-Slavic *drugъ.

Adjective

[edit]

druhý

  1. second
  2. other; another

Descendants

[edit]

Further reading

[edit]
  • Majtán, Milan et al., editors (1991–2008), “druhý”, in Historický slovník slovenského jazyka [Historical Dictionary of the Slovak Language] (in Slovak), volumes 1–7 (A – Ž), Bratislava: VEDA, →OCLC

Slovak

[edit]
Slovak numbers (edit)
20
 ←  1 2 3  → 
    Cardinal: dva
    Ordinal: druhý
    Adverbial: dva razy
    Multiplier: dvojitý, dvojnásobný
    Collective: dvoje
    Qualitative: dvojaký

Alternative forms

[edit]

Etymology

[edit]

Inherited from Old Slovak druhý, from Proto-Slavic *drugъ.

Pronunciation

[edit]

Adjective

[edit]

druhý

  1. second
  2. other; another

Declension

[edit]

Further reading

[edit]
  • druhý”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [Dictionary portal of the Ľ. Štúr Institute of Linguistics, Slovak Academy of Science] (in Slovak), https://slovnik.juls.savba.sk, 2003–2025