dopracovat

Czech

Etymology

From do- +‎ pracovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdoprat͡sovat]

Verb

dopracovat pf

1. to achieve
2. to finish one's work
3. (reflexive with se) to reach, to arrive at

Conjugation

Conjugation of dopracovat

infinitive dopracovat, dopracovati active adjective dopracovavší verbal noun dopracování passive adjective dopracovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person dopracuji, dopracuju (coll.) dopracujeme — dopracujme 2nd person dopracuješ dopracujete dopracuj dopracujte 3rd person dopracuje dopracují, dopracujou (coll.) — — The verb dopracovat does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate dopracoval dopracovali dopracován dopracováni masculine inanimate dopracovaly dopracovány feminine dopracovala dopracována neuter dopracovalo dopracovala dopracováno dopracována transgressives present past masculine singular — dopracovav feminine + neuter singular — dopracovavši plural — dopracovavše

Related terms

• dopracovávat

Further reading

• “dopracovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “dopracovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “dopracovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025