datovat

See also: datovať

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdatovat]

Verb

datovat impf or pf

1. to date (set a date to something)
2. (reflexive with se) to date (be dated from)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	datovat, datovati	Active adjective	datující, datovavší
Verbal noun	datování	Passive adjective	datovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	datuji, datuju (coll.)	datujeme	—	datujme
2nd person	datuješ	datujete	datuj	datujte
3rd person	datuje	datují, datujou (coll.)	—	—

When the verb is used in perfective aspect, it does not have present tense and the present forms are used to express future only. When the verb is used in imperfective aspect, the future tense is a combination of a future form of být + infinitive datovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	datoval	datovali	datován	datováni
masculine inanimate		datovaly		datovány
feminine	datovala		datována
neuter	datovalo	datovala	datováno	datována

Transgressives	present	past
masculine singular	datuje	datovav
feminine + neuter singular	datujíc	datovavši
plural	datujíce	datovavše

Further reading

• “datovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “datovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989