datovat

See also: datovať

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdatovat]

Verb

datovat impf or pf

1. to date (set a date to something)
2. (reflexive with se) to date (be dated from)

Conjugation

Conjugation of datovat

infinitive datovat, datovati active adjective datující, datovavší verbal noun datování passive adjective datovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person datuji, datuju (coll.) datujeme — datujme 2nd person datuješ datujete datuj datujte 3rd person datuje datují, datujou (coll.) — — When the verb is used in perfective aspect, it does not have present tense and the present forms are used to express future only. When the verb is used in imperfective aspect, the future tense is a combination of a future form of být + infinitive datovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate datoval datovali datován datováni masculine inanimate datovaly datovány feminine datovala datována neuter datovalo datovala datováno datována transgressives present past masculine singular datuje datovav feminine + neuter singular datujíc datovavši plural datujíce datovavše

Further reading

• “datovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “datovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989