důmyslný

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈduːmɪsl̩niː]

Adjective

důmyslný

1. ingenious, genius (related to a person)

Declension

Declension of důmyslný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	důmyslný		důmyslná	důmyslné
genitive	důmyslného		důmyslné	důmyslného
dative	důmyslnému		důmyslné	důmyslnému
accusative	důmyslného	důmyslný	důmyslnou	důmyslné
locative	důmyslném		důmyslné	důmyslném
instrumental	důmyslným		důmyslnou	důmyslným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	důmyslní	důmyslné		důmyslná
genitive	důmyslných
dative	důmyslným
accusative	důmyslné			důmyslná
locative	důmyslných
instrumental	důmyslnými

Further reading

• “důmyslný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “důmyslný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “důmyslný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)
• “důmyslný” in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2024, slovnikcestiny.cz