dřímat

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech dřiemati, from Proto-Slavic *drěmati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdr̝iːmat]
• Hyphenation: dří‧mat

Verb

dřímat impf

1. to doze, to snooze

   Synonyms: klimbat, klímat, pospávat

Conjugation

Conjugation

Infinitive	dřímat, dřímati	Active adjective	dřímající
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	dřímám, dřímu	dřímáme, dřímeme	—	dřímejme
2nd person	dřímáš, dřímeš	dřímáte, dřímete	dřímej	dřímejte
3rd person	dřímá, dříme	dřímají, dřímou	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive dřímat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	dřímal	dřímali	—	—
masculine inanimate		dřímaly		—
feminine	dřímala		—
neuter	dřímalo	dřímala	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	dřímaje	—
feminine + neuter singular	dřímajíc	—
plural	dřímajíce	—

Derived terms

• dřímání n
• dřímota f
• podřimovat
• zdřímnout

 

Further reading

• “dřímati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “dřímati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “dřímat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)