děkovný

Czech

Etymology

From děkovat +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɟɛkovniː]
• Hyphenation: dě‧kov‧ný

Adjective

děkovný

1. (relational) related to or of thanks

   děkovný dopis ― letter of thanks

Declension

Declension of děkovný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	děkovný		děkovná	děkovné
genitive	děkovného		děkovné	děkovného
dative	děkovnému		děkovné	děkovnému
accusative	děkovného	děkovný	děkovnou	děkovné
locative	děkovném		děkovné	děkovném
instrumental	děkovným		děkovnou	děkovným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	děkovní	děkovné		děkovná
genitive	děkovných
dative	děkovným
accusative	děkovné			děkovná
locative	děkovných
instrumental	děkovnými

Further reading

• “děkovný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “děkovný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “děkovný” in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2024, slovnikcestiny.cz
• “děkovný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)