dúpě

See also: dupe

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *dupę.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈduːpi̯ɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈdau̯pjɛ/

Noun

dúpě f or n

1. hole

   Synonyms: diera, jáma

2. lair

Declension

Declension of dúpě (soft a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	dúpě	dúpi	dúpě
genitive	dúpě	dúṕú	dúpí, dúp
dative	dúpi	dúpěma	dúpiem
accusative	dúṕu	dúpi	dúpě
vocative	dúṕe	dúpi	dúpě
locative	dúpi	dúṕú	dúpiech
instrumental	dúṕú	dúpěma	dúpěmi

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

later more common

Declension of dúpě (t-stem)

	singular	dual	plural
nominative	dúpě	dúpětě	dúpata
genitive	dúpěte	dúpatú	dúpat
dative	dúpěti	dúpatma	dúpatóm
accusative	dúpě	dúpětě	dúpata
vocative	dúpě	dúpětě	dúpata
locative	dúpěti	dúpatú	dúpětech
instrumental	dúpětem	dúpatma	dúpaty

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Related terms

• dupka
• dúpa
• dúpce
• dúpnatý

 

Descendants

• Czech: doupě

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “dúpě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění