cvrnknout

Czech

Etymology

Of onomatopoeic origin.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡svrn̩knou̯t]

Verb

cvrnknout pf (imperfective cvrnkat)

1. to ping, to flick, to flip (+ do)

Conjugation

Conjugation of cvrnknout

infinitive cvrnknout, cvrnknouti active adjective cvrnknuvší verbal noun cvrnknutí passive adjective cvrnknutý present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person cvrnknu cvrnkneme — cvrnkněme 2nd person cvrnkneš cvrnknete cvrnkni cvrnkněte 3rd person cvrnkne cvrnknou — — The verb cvrnknout does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate cvrnkl, cvrnknul cvrnkli, cvrnknuli cvrnknut cvrnknuti masculine inanimate cvrnkly, cvrnknuly cvrnknuty feminine cvrnkla, cvrnknula cvrnknuta neuter cvrnklo, cvrnknulo cvrnkla, cvrnknula cvrnknuto cvrnknuta transgressives present past masculine singular — cvrnknuv feminine + neuter singular — cvrnknuvši plural — cvrnknuvše

Related terms

• cvrnk
• ucvrnknout

Further reading

• “cvrnknouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “cvrnknouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “cvrnknout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025