cvičitelský

Czech

Etymology

From cvičitel +‎ -ský.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡svɪt͡ʃɪtɛlskiː]

Adjective

cvičitelský

1. (relational) (for) instructors

Declension

Declension of cvičitelský (hard)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	cvičitelský		cvičitelská	cvičitelské
genitive	cvičitelského		cvičitelské	cvičitelského
dative	cvičitelskému		cvičitelské	cvičitelskému
accusative	cvičitelského	cvičitelský	cvičitelskou	cvičitelské
locative	cvičitelském		cvičitelské	cvičitelském
instrumental	cvičitelským		cvičitelskou	cvičitelským
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	cvičitelští	cvičitelské		cvičitelská
genitive	cvičitelských
dative	cvičitelským
accusative	cvičitelské			cvičitelská
locative	cvičitelských
instrumental	cvičitelskými

Related terms

• cvičitel

Further reading

• “cvičitelský”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “cvičitelský”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989