chvalič

Old Czech

Etymology

From chvaliti +‎ -č.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈxʋalit͡ʃ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈxvalit͡ʃ/

Noun

chvalič m pers

1. praiser

Declension

Declension of chvalič (soft o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	chvalič	chvaličě	chvaliči, chvaličové
genitive	chvaličě	chvaličú	chvaličóv
dative	chvaliču, chvaličovi	chvaličoma	chvaličóm
accusative	chvaličě	chvaličě	chvaličě
vocative	chvaliču	chvaličě	chvaliči, chvaličové
locative	chvaliču, chvaličovi	chvaličú	chvaličích
instrumental	chvaličem	chvaličoma	chvaliči

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “chvalič”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění