celovat

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech cělovati. By surface analysis, celý +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡sɛlovat]

Verb

celovat impf

1. to kiss

Conjugation

Conjugation of celovat

infinitive celovat, celovati active adjective celující verbal noun celování passive adjective celovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person celuji, celuju (coll.) celujeme — celujme 2nd person celuješ celujete celuj celujte 3rd person celuje celují, celujou (coll.) — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive celovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate celoval celovali celován celováni masculine inanimate celovaly celovány feminine celovala celována neuter celovalo celovala celováno celována transgressives present past masculine singular celuje — feminine + neuter singular celujíc — plural celujíce —

Further reading

• “celovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “celovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989