bydlit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech bydliti. Related to bydlo, být.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbɪdlɪt]
• Hyphenation: by‧d‧lit

Verb

bydlit impf

1. (dated) Alternative form of bydlet

Conjugation

Conjugation of bydlit

infinitive bydlit, bydliti active adjective bydlící, bydlející verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person bydlím bydlíme — bydleme 2nd person bydlíš bydlíte bydli bydlete 3rd person bydlí bydlí, bydlejí — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive bydlit. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate bydlil bydlili bydlen bydleni masculine inanimate bydlily bydleny feminine bydlila bydlena neuter bydlilo bydlila bydleno bydlena transgressives present past masculine singular bydle, bydleje — feminine + neuter singular bydlíc, bydlejíc — plural bydlíce, bydlejíce —

Further reading

• “bydliti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “bydliti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989

Lower Sorbian

Pronunciation

• IPA^(key): /ˈbɨdlit/, [ˈbɨdlʲit]

Verb

bydlit

1. supine of bydliś