budoucí

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech budúcí, from Proto-Slavic *bǫdǫťь.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbudou̯t͡siː]

• Audio:

  (file)

Adjective

budoucí

1. future

   Antonym: minulý

   budoucí čas ― future tense

Declension

Declension of budoucí (soft)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	budoucí		budoucí	budoucí
genitive	budoucího		budoucí	budoucího
dative	budoucímu		budoucí	budoucímu
accusative	budoucího	budoucí	budoucí	budoucí
locative	budoucím		budoucí	budoucím
instrumental	budoucím		budoucí	budoucím
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	budoucí	budoucí		budoucí
genitive	budoucích
dative	budoucím
accusative	budoucí			budoucí
locative	budoucích
instrumental	budoucími

Related terms

• budoucnost

 

See also

• současný
• přítomný

Further reading

• “budoucí”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “budoucí”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “budoucí”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)