brodit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech broditi, from Proto-Slavic *broditi.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbroɟɪt]
• Hyphenation: bro‧dit

Verb

brodit impf (perfective přebrodit)

1. to ford

Conjugation

Conjugation of brodit

infinitive brodit, broditi active adjective brodící verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person brodím brodíme — broďme 2nd person brodíš brodíte broď broďte 3rd person brodí brodí — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive brodit. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate brodil brodili — — masculine inanimate brodily — feminine brodila — neuter brodilo brodila — — transgressives present past masculine singular brodě — feminine + neuter singular brodíc — plural brodíce —

Further reading

• “broditi”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “broditi”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “brodit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
• “brodit” in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2025, slovnikcestiny.cz