brblat

Czech

Etymology

Onomatopoeic.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbr̩blat]

Verb

brblat impf (perfective zabrblat)

1. to grouse, grumble, gripe

   Synonym: stěžovat

Conjugation

Conjugation of brblat

infinitive brblat, brblati active adjective brblající verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person brblám brbláme — brblejme 2nd person brbláš brbláte brblej brblejte 3rd person brblá brblají — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive brblat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate brblal brblali — — masculine inanimate brblaly — feminine brblala — neuter brblalo brblala — — transgressives present past masculine singular brblaje — feminine + neuter singular brblajíc — plural brblajíce —

Further reading

• “brblati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “brblat”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “brblat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
• “brblat” in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2025, slovnikcestiny.cz