blokovat

See also: blokovať

Czech

Etymology

From blok +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈblokovat]

Verb

blokovat impf (perfective zablokovat)

1. to block
2. (computing) to block

Conjugation

Conjugation of blokovat

infinitive blokovat, blokovati active adjective blokující verbal noun blokování passive adjective blokovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person blokuji, blokuju (coll.) blokujeme — blokujme 2nd person blokuješ blokujete blokuj blokujte 3rd person blokuje blokují, blokujou (coll.) — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive blokovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate blokoval blokovali blokován blokováni masculine inanimate blokovaly blokovány feminine blokovala blokována neuter blokovalo blokovala blokováno blokována transgressives present past masculine singular blokuje — feminine + neuter singular blokujíc — plural blokujíce —

Related terms

• blokovací
• blokovaný
• blokování
• blokový

Further reading

• “blokovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “blokovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “blokovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025