blikat

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈblɪkat]

Verb

blikat impf (perfective bliknout)

1. to blink, twinkle (of a source of light)

   Blikal baterkou. ― He was flicking a flashlight on and off.

Conjugation

Conjugation of blikat

infinitive blikat, blikati active adjective blikající verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person blikám blikáme — blikejme 2nd person blikáš blikáte blikej blikejte 3rd person bliká blikají — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive blikat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate blikal blikali blikán blikáni masculine inanimate blikaly blikány feminine blikala blikána neuter blikalo blikala blikáno blikána transgressives present past masculine singular blikaje — feminine + neuter singular blikajíc — plural blikajíce —

Further reading

• “blikati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “blikati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “blikat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025