blýščka

Old Czech

Etymology

Coined by Klaret. First attested in the 14th century.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈbɫɨːʃt͡ʃka/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈbliːʃt͡ʃka/, /ˈblɛjʃt͡ʃka/

Noun

blýščka f

1. lightning

Declension

Declension of blýščka (hard a-stem reducible)

	singular	dual	plural
nominative	blýščka	blýščcě	blýščky
genitive	blýščky	blýščkú	blýšček
dative	blýščcě	blýščkama	blýščkám
accusative	blýščku	blýščcě	blýščky
vocative	blýščko	blýščcě	blýščky
locative	blýščcě	blýščkú	blýščkách
instrumental	blýščkú	blýščkama	blýščkami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “blýščka”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění