Jump to content

bijektivní

From Wiktionary, the free dictionary

Czech

[edit]

Pronunciation

[edit]
  • IPA(key): [ˈbɪjɛktɪvɲiː], [ˈbɪjɛktiːvɲiː]

Adjective

[edit]

bijektivní

  1. (mathematics) bijective (of a map, both injective and surjective)

Declension

[edit]
Declension of bijektivní (soft)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative bijektivní bijektivní bijektivní
genitive bijektivního bijektivní bijektivního
dative bijektivnímu bijektivní bijektivnímu
accusative bijektivního bijektivní bijektivní bijektivní
locative bijektivním bijektivní bijektivním
instrumental bijektivním bijektivní bijektivním
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative bijektivní bijektivní bijektivní
genitive bijektivních
dative bijektivním
accusative bijektivní bijektivní
locative bijektivních
instrumental bijektivními
[edit]
(noun):