břězk
Jump to navigation
Jump to search
Old Czech
[edit]Etymology
[edit]Inherited from Proto-Slavic *brězgъ (“daybreak”).[1]
Pronunciation
[edit]Noun
[edit]břězk m inan
Declension
[edit]Declension of břězk (hard o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | břězk | břězky | břězci, břězkové |
| genitive | břězka, břězku | břězkú | břězkóv |
| dative | břězku | břězkoma | břězkóm |
| accusative | břězk | břězky | břězky |
| vocative | břězče | břězky | břězci, břězkové |
| locative | břězcě, břězku | břězkú | břězciech |
| instrumental | břězkem | břězkoma | břězky |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
[edit]- Czech: (obsolete) břesk
References
[edit]- ^ Trubachyov, Oleg, editor (1976), “*brězgъ II”, in Этимологический словарь славянских языков [Etymological dictionary of Slavic languages] (in Russian), numbers 3 (*bratrьcь – *cьrky), Moscow: Nauka, page 19
Further reading
[edit]- Jan Gebauer (1903–1916) “břězk”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění