břěh

See also: breh and břeh

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *bergъ.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈbr̝i̯ɛɣ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈbr̝ɛx/

Noun

břěh m inan

1. hill, elevation
2. hillside, slope
3. border
4. bank, shore, coast
5. dry land
6. port, harbour
7. asylum, refuge

Declension

Declension of břěh (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	břěh	břěhy	břězi, břěhové
genitive	břěha, břěhu	břěhú	břěhóv
dative	břěhu	břěhoma	břěhóm
accusative	břěh	břěhy	břěhy
vocative	břěže	břěhy	břězi, břěhové
locative	břězě, břěhu	břěhú	břěziech
instrumental	břěhem	břěhoma	břěhy

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Derived terms

• břiežek
• břěžěnín
• pobřěžie
• zábřěžie

 

Descendants

• Czech: břeh

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “břěh”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění