bělet

See also: belet

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech běleti. By surface analysis, bílý +‎ -et.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbjɛlɛt]
• Hyphenation: bě‧let

Verb

bělet impf (perfective zbělet)

1. to turn white

   Synonym: bělat

   Vlasy mu bělejí/bělají. ― His hair is turning white.

   Bělí se ráno. ― The morning is clearing up.

2. (reflexive with se) to appear white

   Synonyms: bělat se, bělit se

   Nezčeřená vodní hladina se bělila/bělela/bělala na slunci.

   (please add an English translation of this usage example)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	bělet, běleti	Active adjective	bělející
Verbal noun	bělení	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	bělím	bělíme	—	bělejme, bělme
2nd person	bělíš	bělíte	bělej, běl	bělejte, bělte
3rd person	bělí	bělejí, bělí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive bělet.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	bělel	běleli	—	—
masculine inanimate		bělely		—
feminine	bělela		—
neuter	bělelo	bělela	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	běleje	—
feminine + neuter singular	bělejíc	—
plural	bělejíce	—

Related terms

• bělat
• bělit
• bílit

 

Further reading

• “běleti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “běleti se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “bělet”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)