bělavý

See also: belavý

Czech

Etymology

From bílý +‎ -avý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbjɛlaviː]
• Hyphenation: bě‧la‧vý

Adjective

bělavý (comparative bělavější, superlative nejbělavější, adverb bělavě)

1. whitish

Declension

Declension of bělavý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	bělavý		bělavá	bělavé
genitive	bělavého		bělavé	bělavého
dative	bělavému		bělavé	bělavému
accusative	bělavého	bělavý	bělavou	bělavé
locative	bělavém		bělavé	bělavém
instrumental	bělavým		bělavou	bělavým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	bělaví	bělavé		bělavá
genitive	bělavých
dative	bělavým
accusative	bělavé			bělavá
locative	bělavých
instrumental	bělavými

Further reading

• “bělavý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “bělavý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “bělavý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)