Jump to content

autentický

From Wiktionary, the free dictionary

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

From Latin authenticus +‎ -ický.

Pronunciation

[edit]

Adjective

[edit]

autentický (comparative autentičtější, superlative nejautentičtější, adverb autenticky)

  1. authentic (of the same origin as claimed; genuine)
  2. authentic (conforming to reality and therefore worthy of trust, reliance, or belief)

Declension

[edit]
[edit]

Further reading

[edit]
  • autentický”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • autentický”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • autentický”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)