akceptovat

See also: akceptovať

Czech

Etymology

From Latin acceptō +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈakt͡sɛptovat]

• Audio:

  (file)

Verb

akceptovat impf or pf

1. to accept (to receive officially)

Conjugation

Conjugation of akceptovat

infinitive akceptovat, akceptovati active adjective akceptující, akceptovavší verbal noun akceptování passive adjective akceptovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person akceptuji, akceptuju (coll.) akceptujeme — akceptujme 2nd person akceptuješ akceptujete akceptuj akceptujte 3rd person akceptuje akceptují, akceptujou (coll.) — — When the verb is used in perfective aspect, it does not have present tense and the present forms are used to express future only. When the verb is used in imperfective aspect, the future tense is a combination of a future form of být + infinitive akceptovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate akceptoval akceptovali akceptován akceptováni masculine inanimate akceptovaly akceptovány feminine akceptovala akceptována neuter akceptovalo akceptovala akceptováno akceptována transgressives present past masculine singular akceptuje akceptovav feminine + neuter singular akceptujíc akceptovavši plural akceptujíce akceptovavše

Related terms

• akceptace
• akceptační
• akceptovaný
• akceptovatelný

Further reading

• “akceptovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “akceptovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “akceptovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025