Sudomír
Jump to navigation
Jump to search
Old Czech
[edit]Etymology
[edit]First attested in the 13th century as Sudomirus.[1]
Pronunciation
[edit]Proper noun
[edit]Sudomír m pers
- a male given name
Declension
[edit]Declension of Sudomír (hard o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | Sudomír | Sudomíry | Sudomíři, Sudomírové |
| genitive | Sudomíra | Sudomírú | Sudomíróv |
| dative | Sudomíru, Sudomírovi | Sudomíroma | Sudomíróm |
| accusative | Sudomíra | Sudomíry | Sudomíry |
| vocative | Sudomíře | Sudomíry | Sudomíři, Sudomírové |
| locative | Sudomíru, Sudomírovi | Sudomírú | Sudomířiech |
| instrumental | Sudomírem | Sudomíroma | Sudomíry |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
References
[edit]- ^ Pleskalová, Jana (1998) Tvoření nejstarších českých osobních jmen [Formation of the oldest Czech personal names] (in Czech), Brno: Masarykova univerzita, →ISBN, page 141
Further reading
[edit]- Jan Gebauer (1903–1916) “Sudomír”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění