Mikšík

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈmikʃiːk/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈmikʃiːk/

Proper noun

Mikšík m pers

1. a diminutive of the male given name Mikeš

Declension

Declension of Mikšík (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	Mikšík	Mikšíky	Mikšíci, Mikšíkové
genitive	Mikšíka	Mikšíkú	Mikšíkóv
dative	Mikšíku, Mikšíkovi	Mikšíkoma	Mikšíkóm
accusative	Mikšíka	Mikšíky	Mikšíky
vocative	Mikšíče	Mikšíky	Mikšíci, Mikšíkové
locative	Mikšíku, Mikšíkovi	Mikšíkú	Mikšíciech
instrumental	Mikšíkem	Mikšíkoma	Mikšíky

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “Mikšík”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění