Mňata

Old Czech

Alternative forms

• Mnata

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈmɲata/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈmɲata/

Proper noun

Mňata m pers

1. a male given name

Declension

Declension of Mňata (hard a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	Mňata	Mňatě	Mňaty
genitive	Mňaty	Mňatú	Mňat
dative	Mňatě	Mňatama	Mňatám
accusative	Mňatu	Mňatě	Mňaty
vocative	Mňato	Mňatě	Mňaty
locative	Mňatě	Mňatú	Mňatách
instrumental	Mňatú	Mňatama	Mňatami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “Mňata”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění