Hron

Czech

Etymology

(This etymology is missing or incomplete. Please add to it, or discuss it at the Etymology scriptorium.)

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦron]

Proper noun

Hron m anim (female equivalent Hronová)

1. a male surname

Declension

Declension of Hron (hard masculine animate)

	singular	plural
nominative	Hron	Hronové
genitive	Hrona	Hronů
dative	Hronovi	Hronům
accusative	Hrona	Hrony
vocative	Hrone	Hronové
locative	Hronovi	Hronech
instrumental	Hronem	Hrony

Further reading

• “Hron”, in Příjmení.cz (in Czech)

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɣron/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈɦron/

Proper noun

Hron m pers

1. a male given name

Declension

Declension of Hron (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	Hron	Hrony	Hroni, Hronové
genitive	Hrona	Hronú	Hronóv
dative	Hronu, Hronovi	Hronoma	Hronóm
accusative	Hrona	Hrony	Hrony
vocative	Hrone	Hrony	Hroni, Hronové
locative	Hronu, Hronovi	Hronú	Hroniech
instrumental	Hronem	Hronoma	Hrony

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “Hron”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění

Slovak

Pronunciation

• IPA^(key): [ɦrɔn]

Proper noun

Hron m pers (female equivalent Hronová)

1. a male surname

Further reading

• “Hron”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [Dictionary portal of the Ľ. Štúr Institute of Linguistics, Slovak Academy of Science] (in Slovak), https://slovnik.juls.savba.sk, 2003–2024