Horyně

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɣorɨɲi̯ɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈɦoriɲɛ/

Proper noun

Horyně m pers

1. a male given name

Declension

Declension of Horyně (soft a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	Horyně	Horyni	Horyně
genitive	Horyně	Horyňú	Horyní
dative	Horyni	Horyněma	Horyniem
accusative	Horyňu	Horyni	Horyně
vocative	Horyňe	Horyni	Horyně
locative	Horyni	Horyňú	Horyniech
instrumental	Horyňú	Horyněma	Horyněmi

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “Horyně”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění