Hořemíř

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɣor̝ɛmiːr̝/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈɦor̝ɛmiːr̝̊/

Proper noun

Hořemíř m pers

1. a male given name

Declension

Declension of Hořemíř (soft o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	Hořemíř	Hořemířě	Hořemíři, Hořemířové
genitive	Hořemířě	Hořemířú	Hořemířóv
dative	Hořemířu, Hořemířovi	Hořemířoma	Hořemířóm
accusative	Hořemířě	Hořemířě	Hořemířě
vocative	Hořemířu	Hořemířě	Hořemíři, Hořemířové
locative	Hořemířu, Hořemířovi	Hořemířú	Hořemířích
instrumental	Hořemířem	Hořemířoma	Hořemíři

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “Hořemíř”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění