Eneáš

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɛnɛaːʃ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈɛnɛaːʃ/

Proper noun

Eneáš m pers

1. a male given name

Declension

Declension of Eneáš (soft o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	Eneáš	Eneášě	Eneáši, Eneášové
genitive	Eneášě	Eneášú	Eneášóv
dative	Eneášu, Eneášovi	Eneášoma	Eneášóm
accusative	Eneášě	Eneášě	Eneášě
vocative	Eneášu	Eneášě	Eneáši, Eneášové
locative	Eneášu, Eneášovi	Eneášú	Eneáších
instrumental	Eneášem	Eneášoma	Eneáši

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “Eneáš”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění