Dómyslovna

Old Czech

Etymology

Coined by Klaret. First attested in the 14th century.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈdoːmɨsɫoʋna/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈdu̯omislovna/

Proper noun

Dómyslovna f

1. Muse

Declension

Declension of Dómyslovna (hard a-stem reducible)

	singular	dual	plural
nominative	Dómyslovna	Dómyslovně	Dómyslovny
genitive	Dómyslovny	Dómyslovnú	Dómysloven
dative	Dómyslovně	Dómyslovnama	Dómyslovnám
accusative	Dómyslovnu	Dómyslovně	Dómyslovny
vocative	Dómyslovno	Dómyslovně	Dómyslovny
locative	Dómyslovně	Dómyslovnú	Dómyslovnách
instrumental	Dómyslovnú	Dómyslovnama	Dómyslovnami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Michálek, Emanuel (1989) Česká slovní zásoba v Klaretových slovnících [Czech wordstock in Klaret dictionaries] (in Czech), Prague: Academia, →ISBN, page 68
• Jan Gebauer (1903–1916) “Dómyslovna”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění