Brzoň

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈbr̩zoɲ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈbr̩zoɲ/

Proper noun

Brzoň m pers

1. a male given name

Declension

Declension of Brzoň (soft o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	Brzoň	Brzoně	Brzoni, Brzoňové
genitive	Brzoně	Brzoňú	Brzoňóv
dative	Brzoňu, Brzoňovi	Brzoňoma	Brzoňóm
accusative	Brzoně	Brzoně	Brzoně
vocative	Brzoňu	Brzoně	Brzoni, Brzoňové
locative	Brzoňu, Brzoňovi	Brzoňú	Brzoních
instrumental	Brzoňem	Brzoňoma	Brzoni

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “Brzoň”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění