Brikcí

Old Czech

Etymology

Derived from Latin Brictius.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈbrikt͡siː/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈbrikt͡siː/

Proper noun

Brikcí m pers

1. a male given name

Declension

Declension of Brikcí (soft o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	Brikcí	Brikcie	Brikcí
genitive	Brikcie	Brikcú	Brikcí
dative	Brikcú	Brikcíma	Brikcím
accusative	Brikcie, Brikcí	Brikcie	Brikcie
vocative	Brikcú	Brikcie	Brikcí
locative	Brikcí	Brikcú	Brikcích
instrumental	Brikcím	Brikcíma	Brikcími

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “Brikcí”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění