Blančě

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈbɫant͡ʃi̯ɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈblant͡ʃɛ/

Proper noun

Blančě f

1. a female given name

Declension

Declension of Blančě (soft a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	Blančě	Blanči	Blančě
genitive	Blančě	Blančú	Blančí, Blanč
dative	Blanči	Blančěma	Blančiem
accusative	Blanču	Blanči	Blančě
vocative	Blanče	Blanči	Blančě
locative	Blanči	Blančú	Blančiech
instrumental	Blančú	Blančěma	Blančěmi

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “Blančě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění