урчавший
Russian
[edit]Pronunciation
[edit]Participle
[edit]урча́вший • (určávšij)
- past active imperfective participle of урча́ть (určátʹ)
Declension
[edit]Declension of урча́вший (no short forms)
| masculine | neuter | feminine | plural | ||
|---|---|---|---|---|---|
| nominative | урча́вший určávšij |
урча́вшее určávšeje |
урча́вшая určávšaja |
урча́вшие určávšije | |
| genitive | урча́вшего určávševo |
урча́вшей určávšej |
урча́вших určávšix | ||
| dative | урча́вшему určávšemu |
урча́вшей určávšej |
урча́вшим určávšim | ||
| accusative | animate | урча́вшего určávševo |
урча́вшее určávšeje |
урча́вшую určávšuju |
урча́вших určávšix |
| inanimate | урча́вший určávšij |
урча́вшие určávšije | |||
| instrumental | урча́вшим určávšim |
урча́вшей, урча́вшею určávšej, určávšeju |
урча́вшими určávšimi | ||
| prepositional | урча́вшем určávšem |
урча́вшей určávšej |
урча́вших určávšix | ||