Λαερτιάδεω

Ancient Greek

Pronunciation

 

• IPA^(key): /laː.er.ti.á.de.ɔː/ → /la.er.tiˈa.ðe.o/ → /la.er.tiˈa.ðe.o/

• (5^th BCE Attic) IPA^(key): /laː.er.ti.á.de.ɔː/
• (1^st CE Egyptian) IPA^(key): /la.er.tiˈa.de.o/
• (4^th CE Koine) IPA^(key): /la.er.tiˈa.ðe.o/
• (10^th CE Byzantine) IPA^(key): /la.er.tiˈa.ðe.o/
• (15^th CE Constantinopolitan) IPA^(key): /la.er.tiˈa.ðe.o/

Proper noun

Λᾱερτῐάδεω • (Lāertiádeō)

1. (Epic) genitive singular of Λᾱερτῐάδης (Lāertiádēs)