šterman

Old Czech

Etymology

Coined by Klaret. First attested in the 14th century.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈʃtɛrman/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈʃtɛrman/

Noun

šterman m inan

1. shield

Declension

Declension of šterman (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	šterman	štermany	štermani, štermanové
genitive	štermana, štermanu	štermanú	štermanóv
dative	štermanu	štermanoma	štermanóm
accusative	šterman	štermany	štermany
vocative	štermane	štermany	štermani, štermanové
locative	štermaně, štermanu	štermanú	štermaniech
instrumental	štermanem	štermanoma	štermany

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Michálek, Emanuel (1989) Česká slovní zásoba v Klaretových slovnících [Czech wordstock in Klaret dictionaries] (in Czech), Prague: Academia, →ISBN, page 50
• Jan Gebauer (1903–1916) “šterman”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění