škvoř
Old Czech
[edit]Alternative forms
[edit]Etymology
[edit]Inherited from Proto-Slavic *skvorъ.[1]
Pronunciation
[edit]Noun
[edit]škvoř m animal
Declension
[edit]Declension of škvoř (soft o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | škvoř | škvořě | škvoři, škvořové |
| genitive | škvořě | škvořú | škvořóv |
| dative | škvořu, škvořovi | škvořoma | škvořóm |
| accusative | škvoř, škvořě | škvořě | škvořě |
| vocative | škvořu | škvořě | škvoři, škvořové |
| locative | škvoři, škvořu, škvořovi | škvořú | škvořích |
| instrumental | škvořem | škvořoma | škvoři |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
[edit]- Czech: škvor
References
[edit]- ^ Václav Machek (1968) “škvor”, in Etymologický slovník jazyka českého [Etymological Dictionary of the Czech Language], 2nd edition, Prague: Academia, page 615
Further reading
[edit]- Jan Gebauer (1903–1916) “škvoř”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění