řitní

Czech

Etymology

From řiť +‎ -ní.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈr̝ɪtɲiː]

Adjective

řitní

1. (medicine) anal (related to anus)

Declension

Declension of řitní (soft)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	řitní		řitní	řitní
genitive	řitního		řitní	řitního
dative	řitnímu		řitní	řitnímu
accusative	řitního	řitní	řitní	řitní
locative	řitním		řitní	řitním
instrumental	řitním		řitní	řitním
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	řitní	řitní		řitní
genitive	řitních
dative	řitním
accusative	řitní			řitní
locative	řitních
instrumental	řitními

Further reading

• “řitní”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “řitní”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “řitní”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)