ľudněc

Old Czech

Etymology

Coined by Klaret. First attested in the 14th century.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈludɲi̯ɛt͡s/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈlidɲɛt͡s/

Noun

ľudněc m pers

1. (Christianity) homily, sermon

   Synonym: omelí

Declension

Declension of ľudněc (soft o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	ľudněc	ľudněcě	ľudněci, ľudněcové
genitive	ľudněcě	ľudněcú	ľudněcóv
dative	ľudněcu, ľudněcovi	ľudněcoma	ľudněcóm
accusative	ľudněcě	ľudněcě	ľudněcě
vocative	ľudněcu	ľudněcě	ľudněci, ľudněcové
locative	ľudněcu, ľudněcovi	ľudněcú	ľudněcích
instrumental	ľudněcem	ľudněcoma	ľudněci

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “ľudněc”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění