člup
Old Czech
[edit]Etymology
[edit]Inherited from Proto-Slavic *ščьlpъ.[1]
Pronunciation
[edit]Noun
[edit]člup m inan
Conjugation
[edit]Declension of člup (hard o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | člup | člupy | člupi, člupové |
| genitive | člupa, člupu | člupú | člupóv |
| dative | člupu | člupoma | člupóm |
| accusative | člup | člupy | člupy |
| vocative | člupe | člupy | člupi, člupové |
| locative | člupě, člupu | člupú | člupiech |
| instrumental | člupem | člupoma | člupy |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
References
[edit]- ^ Václav Machek (1968) “člup”, in Etymologický slovník jazyka českého [Etymological Dictionary of the Czech Language], 2nd edition, Prague: Academia, page 105
Further reading
[edit]- Jan Gebauer (1903–1916) “člup”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění