čada

See also: Appendix:Variations of "cada"

Old Czech

Alternative forms

• čáda

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *čęda.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈt͡ʃada/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈt͡ʃada/

Noun

čada m pers (female equivalent čad)

1. youth, girl, lass

Conjugation

Declension of čada (hard a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	čada	čadě	čady
genitive	čady	čadú	čad
dative	čadě	čadama	čadám
accusative	čadu	čadě	čady
vocative	čado	čadě	čady
locative	čadě	čadú	čadách
instrumental	čadú	čadama	čadami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “čada”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění