číslovat

Czech

Etymology

From číslo +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃiːslovat]

Verb

číslovat impf (perfective očíslovat)

1. to number

Conjugation

Conjugation of číslovat

infinitive číslovat, číslovati active adjective číslující verbal noun číslování passive adjective číslovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person čísluji, čísluju (coll.) číslujeme — číslujme 2nd person čísluješ číslujete čísluj číslujte 3rd person čísluje číslují, číslujou (coll.) — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive číslovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate čísloval číslovali číslován číslováni masculine inanimate číslovaly číslovány feminine číslovala číslována neuter číslovalo číslovala číslováno číslována transgressives present past masculine singular čísluje — feminine + neuter singular číslujíc — plural číslujíce —

Related terms

• číslo
• očíslovat

Further reading

• “číslovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “číslovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “číslovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025